Práce s tekutinou v těle má neuvěřitelně široký záběr, nekonečně mnoho možností... Od zkoumání (naše práce je v podstatě zkoumání našich možností a otevírání potenciálu) jednotlivých tekutin lymfy, krev, mozkomíšního moku, buněčné a mezibuněčné tekutiny, pojivové tkáně, ale i kostní dřeně a kostí, což je mé více než oblíbené téma až po VODU jako celek - přijetí nás jako vodního organismu – jak je tomu na molekulární a buněčné úrovni. Je zde také možnost práce s elementem vody, to může být spíše mentální praxe a experimentování se silou mysli… Se spiritem tekutinového těla, které je v podstatě tělo éterické, je to praxe hluboká, jemná, spirituální, kdy se dotýkáme podstaty naší existence, doteku s Duší. Říkám tomu organická spiritualita. Přes tekutinové tělo se můžeme propojit s léčivou silou skrze pohyb, zvuk, dotek (kraniosakrální biodynamika, terapie a Vision, Continuum Movement). Dávná východní učení stále mluví o fluidním vnímání, stát se vodou... I starověké kultury nám odkázaly rituální postupy s vodou jako křest, zpěvy, modlitby, svěcení, kde voda hraje klíčovou roli. Moderní medicína uvažuje o tekutině jako o novém orgánu a zjištuje, že o fyziologii míchy a mozkomíšního moku toho vlastně ještě moc neví… Nezanedbatelná je naše možnost, že voda vlastně představuje také emoce a nevědomí, které se v našem těle projevuje mnoha způsoby.

V podstatě v nás koluje stále stejná voda... jako kolovala zde na Zemi před několika miliony lety... její koloběh je nekonečný... a jejíž počátek je vlastně někde ve hvězdách... kdy to poetické se stává tím pravdivým...

BEDERNÍ SVALY

Jedním z velkých témat, se kterým v našem tekutinovém těle můžeme pracovat, jsou bederní svaly. Tyto svaly jsou nejhlubší svaly v těle a velmi rády odolávají jiným technikám uvolňování už jen proto, že jejich hlavním úkolem je v podstatě informovat nás, že něco v těle není v pořádku. Ale jak to zjistíme, co konkrétně nám chtějí říct? Svaly, které jsou velmi vnímavé na jakékoliv manipulující techniky, na které často spíše reagují stažením, neboť jsou to svaly našeho bezpečí. Práce s tekutinovým tělem je v podstatě vhled do těla, jeho moudrosti, naslouchání zpráv z nevědomí, dotek s hlubokou léčivou silou, jejíž součástí jsou také naše bederní svaly. Do této praxe mě zasvětila Liz Koch, která se tématice psoatu věnuje 40 let a já se svou vnitřní tělesnou vnímavostí, když jsem se dívala na všechny jiné možné přístupy k tělu a konkrétně bederním svalům, jsem nenašla nic, co by bylo vhodnějšího, než je to cesta, kterou zprostředkovala ona, a která se může dále rozvíjet ve vlastním individuálním přístupu. Nejhlubší svaly touží po hlubokém porozumění… dotknout se svých hlubokých témat a poskytnout sama sobě, svému tělu a jeho moudrosti prostor, aby témata, která volají o vyslyšení, se mohla zpracovat, rozpustit a integrovat.

POČÁTKY ŽIVOTA

Voda je život. Náš život se vyvíjel ve vodě, skrze tekutiny naše první buňky zrály a tvořily nás, naše tělo. Byla to mužská tekutina propojující se s ženskými vodami, aby se vytvořila nová Bytost. Nejvíce v době prenatálního vývoje jsme byly vodou, tekutinovým tělem, kam se opět máme možnost nořit, pokud se noříme do tekutin v těle. V časoprostoru nejsou hranice.

Jednou z metod, která to nejvíce pochopila a praktikuje, je kraniosakrální terapie, kde skrze tekutinové tělo a v podstatě i embryologický model, se může léčit mnoho nemocí a fyzických stavů. Stejné je to také v Continuum Movement, kdy Emilie Conrad umožnila otevřít jakýsi portál do našeho tekutinového těla. Těla mnoha možností, kde se neustále TVOŘÍ ŽIVOT. Embryologický model je o porozumění a ZTĚLESNĚNÍ toho, že naše tělo není objekt, ale proces života. My jsme tvůrci svého života, těla, svého zdraví, jsme si léčiteli a voda nám může velmi pomoci.

VODA A EROS

Říká se, že žena je jako voda a voda je balzámem i katalyzátorem pro prožitek ženské sexuality či spíše, jinými slovy, jinové sexuality, která je bytostně blízká i pro muže. Sexuality, která je léčivá a propojující tělo a ducha.

Ladíme se na své hlubiny, jejich pohyb a prostor a možnosti těla, jak prožít potěšení a vlastní smyslnost. Kdy potěšení, zvědavost, objevování řídí pohyb (a co naším tělem pohybuje... jsou právě tekutiny) našeho těla, kdy není znám cíl a kdy se znovu učíme důvěřovat PROSTORU v nás a kolem nás, postupnému propojování a rozpouštění.

Z vlastní hluboké zkušenosti mohu říct, že práce s vodou a jemnost má velkou sílu v rozmrazování různých „pancířů“. Naprosto na stejné úrovni jako jiné známé techniky, které jsou průraznější, dynamičtější. Stejná síla, nebo spíše hlubší a jinak, než je naše mysl zvyklá. I proto nám někdy chvilku může trvat, než si naši mysl přenastavíme na jiné vnímání a často ze začátku potřebujeme prorazit zátky.

Voda rozšiřuje naše energetickou kapacitu (logicky!) a zároveň i léčí. Erotická kvalita, kterou v sobě tekutiny nosí, je dobře známá a je velkou, velkou léčitelkou. Je to esence našeho srdce, která námi pohybuje, naše životní a tvůrčí síla. Není rozdílu mezi Vodou a Láskou. Na seminářích s tekutinovým tělem to poznáváme „na vlastní kůži“ a mnozí to mohou znát třeba i z kraniosakrální terapie.

Mým prvním zážitkem při prvním setkání s fluidním pohybem byl dotek hvězd... krásná "kosmická hra", kterou jsem kdysi prožívala např. při seminářích tantry, ale tehdy to bylo jiné, neboť jsem byla od svého těla oddělena. Nyní se tento zážitek děl již v těle, kde se probouzí postupně prohlubující se vědomí těla a kdy zároveň dochází k léčení na tělesné, emoční a duchovní úrovni.

Pracovat se subtilní energií, nechat působit to božské, napojovat se na vlny a pulsaci, nechat se jimi léčit a uvolňovat, ponořit se do svých lázní v těle, milovat se sama se sebou, nechat se prostoupit zvukem jako milencem, rozšiřovat svůj energetický potenciál, léčit staré bolístky, probouzet vědomí těla… a nejen to se nabízí, když porozumíme síle vody v nás… .

TEKUTINY, ZVUK A SPIRIT

Zvuk vstupuje do našeho těla v různých rezonancích a vytváří vibraci. On je vibrací. Čím jsme v sobě hlouběji, vibrace skrze tkáně se mění až k neuchopitelnému, velice jemnému chvění. Tradice kašmírského šivaismu to nazývá Spandou – prvotní chvění. To je zde neustále přítomné, kdekoliv a kdykoliv, stále a pořád, obklopuje a vstupuje skrze nás – dovolíme-li to. Jiná tradice, která je mi také velmi blízká, protože jsem si potřebovala i leccos personifikovat a procházet i vlastní kulturní a rodovou tradicí, to nazývá Duch svatý.

A jak to souvisí s tekutinou a se zvukem? Velmi. To nejjemnější zvukové chvění je totožné s touto vibrací. Můžeme začít rozpohybovat své tělo v podstatě jakýmkoliv zvukem, postupně se učíme řídit se pocitem, který zvuk je ten pravý. Některé cesty jsou vyšlapané, ale já miluji zkoumání a objevování individuální cesty – vlastního příběhu, který je zasazen do celku. Zvuk pohybuje vodou – vodou v těle. To je prostě logický a fyzikální fakt. Tvoří, tvaruje, formuje, mění.

A tak samozřejmě i myšlenka má svůj zvuk, svou vibraci.

Vývoj kolektivního vědomí spěje k propojování Ducha a těla – ztělesnění ducha, k poznávání, že spirit a tělo je jedno a totéž. Že naše tkáň je naše myšlenka. A jdeme-li hlouběji v našem spiritu, jdeme prostě hlouběji do našeho těla, byť si zvolíme různé cesty. Bohužel často máme vlastně z těla strach. Co tam je? Prvotní vibrace prostupuje celým tělem, čemu všemu se pak otevíráme… no, to je pravé dobrodružství! Zde pak rozhodují naše strachy a podobné lahůdky, které čekají, až je strávíme tím nejvhodnějším způsobem v souladu s naším temperamentem.

Na své cestě už vím, že největší silou, největším léčitelem, je božská láska. Trvalo mi to dlouho. Opravdu dlouho, než jsem v sobě, ve svém těle, ne jen v mysli, uvědomila tu propojenost právě s tělem. Než jsem pochopila význam slov: „Dávám Ti své tělo.“ Ve spojení s božstvím a mnou jako součástí. „Prožitek“ Spandy, či jak nazvat „prožitek“, mi velmi otevřel dveře. Najednou… je vše viděno jinak. A to vidění prostupuje každou buňkou. Být fluidní, protože taková je i Realita. Nechat fluiditu prostoupit celým tělem. O tom, že se pak mohou otevírat největší stíny a bolesti, o tom není pochyb. O tom, že celý život je proces, o tom není pochyb. O tom, že to nikdy nekončí, o tom není pochyb. Ale to všechno je nic oproti tomu, když poznáme Krásu. A že jediné, co zbývá, je s důvěrou, otevřeným srdcem se ponořit do Života.

Jemnost v sobě nese velkou sílu. Pasivita je velkou aktivitou Ducha. Receptivita s nastavením jasných hranic. A tak nastává porozumění různým paradoxům…

Často ke mně přijdou lidé s tím, že chtějí pracovat s „elementem vody“. A vnímají tuto praxi jako práci s jedním z elementů. Ano, i to je možnost. Ale můj záměr je trochu jiný. Odpoutat se od mentálního rozdělování na elementy, dostat se opravdu do TĚLA a VIDĚT SEBE JAKO ŽIVÝ FLUIDNÍ ORGANISMUS. Porozumět vlastní síle tekutinového těla.